V pátek jsem naložila Faraa, Astičku a Bloxi a vyrazila k Denisce, Ivovi a Abince. Společně jsme pak v sobotu ráno vyrazili na místo konání. Bohužel jsme měli cestou komplikace a na místo dorazili na poslední chvíli. Ještě jsem se ani nerozkoukala a už jsem stála na startu s Astičkou. 3, 2, 1, START a začal můj první MID. Bloxi startovala minutu po nás s Kubou, tak jsme za rohem na ně počkali, abychom šli společně. Zpočátku šlo vše hladce - cesta byla pěkně popsaná a kilometry ubíhaly. Pak se bohužel Kubovi stalo něco s nohou, a přestože se snažil ještě cca 10 km přetrpět bolest, musel nakonec odstoupit. To do cíle zbývalo 10,5 km. Pro Kubu dojel Ivo (který šel 27 km s Faraonkem - děkuju!) a tak jsem ho požádala, aby mi dovez rozdvojku.

Ano, rozhodla jsem se, že pokud to mám dojít já s Astou, tak bude s náma i Bloxi. Docela jsem si tím na sebe ušila bič, protože holky vedle sebe táhly jak zběsilé, zatímco mé tělo už pociťovalo únavu. I když to byl náročný závěr, nelituju. Chvíle, kdy jsme rozrazili dveře od hospody a mě došlo, že jsem to zvládla, za to rozhodně stála!

Opět sme spali u Denisky. Tímto se omlouvám, že jsem okamžitě po sprše a báječné večeři vytuhla. Ráno jsem vstala a až na ukrutnou bolest kolena (kterou záhy zahnala mast) jsem na sobě těch 45 km vůbec necítila. A tak jsme všichni společně vyrazili do Kladna, kde měla Deniska s Abi trénink agilit. A po té do Kralup, kde byli naši přátelé z CHS Wolf Scream na coursingu, čímž jsme tento náročný, ale úžasný víkend zakončili.