V sobotu jsem si přivstala, abych nakrmila komando, naložila věci a společně s Bloxi v šest hodin vyrazila na cestu. Ve Strakonicích jsem se sešla se zbytkem výpravy - zařadila se do kolony a hurá směr Horšovský Týn, kde se konaly víkendové halové závody. 

Silnice byly prázdné, tak se nám jelo krásně a po dvou hodinách jsme dorazili na místo a prošli tak v klidu přejímkou. První na programu byl JUMPING, tak jsem se moc těšila, jak se krásně rozběháme. To jsem ale netušila, co si na nás připravila rozhodčí Kateřina Lerlová. Parkur nepatřil k nejlehčím a hlavně měl hodně technický začátek, který Bloxi nesedí. A tak se stalo, že ji to hned otrávilo a začala se rozhlížet, kde to vlastně jsme, co tam dělá ta sympatická paní atd.  Zabojovala jsem a zkusila i tak Bloxi donutit, aby se rozběhla. Věřila jsem, že se rozkoukala a další běh - zkouška, bude v pohodě. Parkur byl moc hezký - jednoduchý a běhavý a tak jsem se moc těšila, jak si vylepšíme pověst. Opět se to ale nestalo... Bloxi se rozběhla perfektně - na áčku splnila zonu a já věřila, že máme zkoušku v kapse, ale.... pak si všimla obrovského chlupatého psa a odmítla pokračovat. A tak jsme si zasloužili druhé DIS. Bylo to pro mě obrovské zklamání, které asi jen tak nikdo nepochopí. Vzala jsem Bloxi ven a šli jsme se spolu projít, abychom přišly na jiné myšlenky - obě. Pak jsem se vrátila k parkuru a šla blíž k onomu médovi - chtěla jsem Bloxi ukázat, že se nemá čeho bát. Třetí běh byly agility - i zde jsme se diskvalifikovali. Pak jsme se s celou partou přeesunuli na statek, kde jsme dostali výbornou večeři, poseděli jsme, pokecali... a mě došlo, že i to je důvod, proč jsem jela ... i když se nedařilo, tak to byl fajn den s fajn lidičkama. 

Skvěle jsem se vyspala a s velkou nadějí jsem se vrátila na místo činu. První běh agility - opět ne zrovna jednoduchý parkur. Bloxi se zvedla z odložení a já věděla, že to bude lepší. Diskvalifikovali jsme, ale Bloxi běžela s velkou radostí a já byla šťastná, že je bubák pryč. Druhý běh opět zkouška - Bloxi běžela skvěle! Bohužel byla až moc rychlá a díky mému nepřesnému vedení minula jednu překážku. Když jsem si toho všimla a zbrzdila jsem, tak už bylo pozdě - ulítla na další překážku a tak přišla další diskvalifikace. Nedala jsem to na sobě zdát a běžela s ní dál. Měla jsem obrovskou radost, protože jsem měla zpět svou Bloxi. Ani poslení běh se nám nepodařilo dokončit - tentokrát mou špatnou orientací v otočce, přesto Bloxi běžela super a udělala mi velkou radost.

Víkend byl náročný a přesto úžasný. Díky moc všem z NAGITu za podporu a fajn atmosféru.