Robin - pes, cca 2 roky.

Atraktivně zbarvený, hodný, kamarádský, vhodný do rodiny. Venkovní prostory pouze s vyššími ploty. -> Útulek Lysá nad Labem

7. června - Dnes pejska navštívila leopardí slečna Annie Venus Genetrix se svýma páníčkama Kačkou a Romanem. Z procházky nám poslali fotečky a taky více informací o pejskovi: Pes je malého vzrůstu (na leoparda) a je vidět, že se v útulku velmi pohubl. Potřeboval by co nejdříve nového páníčka - v domácím prostředí by určitě rychle nabral ztracená kila zpět. Pes nemá v útulku jméno a na zkoušená jména nereaguje. Slyší však na "tady máš" a podobné povely :o) Kačka s Romanem zkusili i povely jiné - např. sedni, ale je vidět, že to psa nikdy nikdo neučil. Nevěděl, co se po něm chce, ani když se mu zatlačilo na kostrbatý zadek. Za dobrůtky, které miluje, se to ale určitě velmi rychle naučí ;o) S fenkou (Annie) neměl vůbec žádný problém - občas oplácel její výzvy k hrám, aby neurazil, ale raději si užíval toho, že je venku z kotce a hlavně se dožadoval lidského kontaktu (jeho specialitou je olizování obličeje), ten mu moc chybí. Na procházce potkal i psa (RR), ale vůbec si ho nevšímal. Naopak ho velice zaujali zajíci, proto si myslíme, že by nebyl vhodný k jiným zvířatům (slepice, kočky) - respektive by nový páníček musel počítat s tím, že mohou nastat problémy. Pes si nechá zkontrolovat zoubky (až na trošiček zubního kamene jsou v pořádku), ouška i jiné části těla :o) Je to prostě zlatíčko, které by si zasloužilo páníčka či paničku, jenž by ho nejen mazlil, ale i učil.

Za krásné fotky a informace o pejskovi moc děkuji Annie a jejím páníčkům.

10. srpna - pes odjel 5.8. do nového domova k paní Pavle, dostal jméno Robin, na které si rychle zvyká. Adopce je zatím na zkoušku, tak mu držme pěsti, ať se podaří ;o)

18. srpna - Robin byl vrácen do útulku, pokud uvažujete o jeho adopci, prosím, kontaktujte mě!

16. září - Robina navštívila kamarádka Jana s přítelem Láďou, ten o Robinkovi napsal: "Je to pěkný pes, který potřebuje spoustu času. Na první pohled je moc hubený a potřebuje péči. Už při prvním kontaktu je vidět, že výchova je na bodu 0. Vypadá to, jakoby ani s člověkem nebyl ve styku, člověka úplně přehlíží a ignoruje. I klasické chování psa při nabídce mlsku mu je cizí, piškot vzal, aniž by nad tím přemýšlel a úplně ho zhltal, při tom nejevil zájem ve stylu "dej mi ještě" a upřený pohled na ruce, který "normální pes" praktikuje. Byly jsme na procházce s našim větším psem, toho nevnímal do té doby než si náš chtěl hrát, zkusil to jednou a Robi bez varování zaútočil. Jinak je jeho chování velice nadřazené a dominantní, označkování našeho psa olízal, ihned překryl svou močí a hodně hrabal, aby svou značku rozšířil co nejvíc. Můj názor na výchovu psa je, že potřebuje spoustu času, neustálý kontakt s člověkem a pozvolna mu dávat klasickou výchovu psa. Je to pes, který si udělal vlastní osobnost a je úplně moc svůj. Bude potřebovat moc času a starostí, ale páníčkovi tohle všechno v budoucnu vrátí leopardí oddaností."

Jani a Láďo, moc vám děkuju za procházku, kterou jste Robinkovi dali, stejně tak za povídání o něm a fotečky.

18. 9. - Pavla, která měla Robina několik dní na zkoušku doma, napsala: "Plně souhlasím s tím, co uvádíte v nových informacích....ale přeci jen bych ráda něco zpřesnila, protože při prvním setkání působí dost roztěkaně.

Robin se v domácím prostředí chová trochu jinak než jen na krátké procházce z útulku. Nesouhlasím s tím, že je nevychovaný. Myslím si, že byl řádně socializován, ale otázkou je, jak dlouho se mu nikdo v další výchově, přinejmenším na udržovací rovině, věnoval (jen v útulku už je přes půl roku). Sedni zvládal bez problému a lehni jsem zkusila párkrát, ale po zkušenosti, kdy se po mě při fyzickém nátlaku ohnal, jsem ho do pozice vleže přestala nutit. Ale pamlsky fungovaly úplně normálně. Moc dobře chápal, že do domu nesmí a to pouhým slovním povelem. Nechal si nasadit náhubek, jízda autem ani autobusem nebyla problém, ba právě naopak. Při procházkách byl sice na dlouhém vodítku, ale měl tendenci si mě hlídat místo toho, že by se snažil vzdalovat (když zrovna nelovil kachny nebo zajíce). Stačilo mu i jediné "osobní" setkání s koněm, aby na něj přestal reagovat jako na srnku, kterou musí pronásledovat, a napříště už se o koně nezajímal.

Odborně vedeným výcvikem by se jistě rozpomněl k poslušnosti. V jeho případě jde jen o to, aby se mu věnoval někdo, kdo mu nastolí pevný řád a hranice a jehož autoritu Robin přijme. Bude vyžadovat čas, ale hlavně vhodné prostředí - vysoký plot, případně kotec a určitě nějakou dobu (než přijme svého pána a bude respektovat jeho vedení a příkazy) být opatrnější na kontakt s ostatními psy a dětmi, se kterými by mohl vejít do rizikového fyzickém kontaktu.

Hodně doufám, že se najde někdo, kdo by se mu věnoval, dokud je ještě ve věku, kdy se dá "převychovat". Pavla"

4. listopadu - volala jsem do útulku a řekli mi, že Robin byl už adoptován.