ACE OF BASE

5. 2. 2009

Posílám pozdravy z valašské chalupy na samotě u lesa, kde nám něco přes týden dělá společnost jeden krasavec z leopardů v nouzi, Ace of Base.
Rozšířil nám tak smečku dvou malých kudrnatých slečen, které si vzal na starost i hlídání :o) Z ustrašeného a pochudlého ubožáčka se stal parťák s hrdě vztyčenou hlavou a rýsujícími svaly, na kterého je opravdu radost se dívat. Navíc je to snad největší mazel, jakého jsem kdy měla...(přítel snad promine) :o)
Ace se obdivuhodně rychle adaptoval, nový domov i se všemi zvířaty vzal za svůj a tak nám dělá jen radost. Svým sportovním duchem a vyžitím jsme si sedli do noty, tak se opravdu nedá říct, že by se s námi nudil. O tom, že si pořídím leoparda jsem snila už dávno, bohužel finance nedovolily pořídit si štěňátko tohoto výjmečného plemene. Proto obrovské poděkování vašim webovým stránkám, díky kterým nacházejí leopardíci vhodnější domovy. 

Na závěr vzkaz pro lidi, jenž zvažují adopci leoparda z nouze: "Adoptovat staršího psíka neznamená, že si k sobě nový páník a svěřenec nenajdou cestu. Vždy je to o vůli, lásce a respektu."

Dagmar Gábová

14. 8. 2009

Z Aceho se pochopitelně stal můj mazel, který to na nás občas zkouší. Třeba nepřiběhnout hned na povel, co kdyby mu to náááhodou vyšlo, ale v tomhle se snažíme být důslední. K příteli je pořád trochu rezervovanější, ale poslechne jej a pokud nejsem v dohledu, tak se k němu i tulí. Myslím, že Ace je u nás spokojený jak želva a je to určitě oboustranné. Hmm, spíš teda třístranné :o))) Nejmladší ze smečky, 2-letá pudlice Běta je jeho sparing partner u všech jeho aktivit. Ať už je to čmuchanda, hoňky a přetahovačky o pískací hračky, až po vzájemné ožužlávání a jemné štípání. Pozorovat je, jak nahánějí naše kočky nebo se pouští do vzájemných soubojů, je vzhledem k rozdílu jejich velikostí a vah přinejmenším nejlepší komedií století . To mu to pak Bětka vrací při výletech na kole, kdy Ace je sice vytrvalý, ale ve sprintu vede jednoznačně Běta. Tak mu vždycky ráda ukáže, že jej dá levou zadní a po příjezdu domů se kolem něj provokatvně producíruje s výmluvným výrazem: "To jsem ti to zas natřela, co frajere!" No je to prostě paráda, mít takovou smečku. I když je to kolikrát záhul. Vzhledem k tomu, že bydlíme u turistické stezky a pozemek máme oplocen spíš jen symbolicky, musíme být pořád ve střehu. Ale zato se setkáváme s ostatními pejskaři a Ace si tak čím dál víc zvyká na ostatní psy. Ale pořád platí, že některé může některé ne. No a pokud vyrážíme na výlet, tak ze zásady berem všechny psíky. Psí holky nejsou naučené na vodítka, tak to pak máme kolem sebe veselo. Zrovna včera jsme se s celou smečkou vrátili od vetroše z klasického očkování a dostali jsme pochvalu za vzhled, zdravotní stav i vzorné chování všech:o). Tak jsem nelenila a při vzpomínce na dětství hned z ordinace vlítla, né sice do cukrárny, ale do prodejničky na nějaké psí kokina, které si každopádně smečka zasloužila. :o)
A co se víc jak po půl roce u nás změnilo? No skoro nic, až na to, že chci dalšího leoparda, teda spíš psí slečnu do páru :o)). Louisiáni jsou fantastické plemeno, které má předpoklady zvládnout snad vše.
Přítel mě, možná naštěstí, v tomto trochu brzdí, čeká nás rekonstrukce domku atd., ale svého snu se určitě nezdám a časem nějakou krasavici pořídíme.

Dagmar Gábová

Aktuální foto:

Pro více fotek klikněte na obrázek.