Lexi

Lexi

LEXI

Lexi_hlava

Ahoj všichni,

na vaši žádost se tedy budu snažit něco sdělit o Lexince, kterou jsem si přivezla z Troji. Předem říkám, že psát neumím a upřímně s myšlenkou, že vám napíšu, se potýkám od jejích 9 měsíců. Už v té době jsem věděla o vašich webovkách Strakaté komando. Dnes jsou Lexi 3 roky. No asi to bude na delší psaní. 
Takže...
Rodiče mého manžela hledali psa k domu se zahradou (chtěli se tam přestěhovat, kvůli práci jsou ale zpět v Praze). O Lexi mi řekla moje tchýně, že prý se mi bude určitě líbit. Jen tak mi chtěla prostě ukázat hezkého psa. V té době jsme měli stárnoucího jorkšírka a manžel o dalším psovi nechtěl ani slyšet. Zkusíme život bez psa, bez starosti kam s ním o dovolené apod. Jenže já chtěla k Lenýskovi dalšího už nějaký ten čas, aby ho to zvedlo, aby život nezabalil moc brzy. V té době na přítomnost dalšího psa ještě měl.
No tak jsem si Lexi vyhledala na stránkách Troji a ukázala ji manželovi. Já byla zamilovaná okamžitě a Pepa, že prý je to docela hezký pes. Začali jsme tedy hledat, co to je vůbec za křížence, povahu a tak... Ta nakonec trochu Pepu nalomila. Leopard je prostě leopard :o)) a Lexi z nich má hodně. Ale to vím až teď. Před tím mě dostala těma modrýma očima, ale to, že je divoch, tam bylo. Taky že mi ji všichni vymlouvali. To bylo radosti, když nám ji přivedli v Troji ukázat. Lítala od jednoho k druhému a že nás tam bylo - 3 dospělí, 4 děti a samozřejmě Lenýsek. Ten Lexi na místě za její chování vynadal. Nic agresivního, jen usměrnění a Lexi to respektovala. Půjčili mi ji na malou procházku a já přemýšlela, jestli se bude Pepa hodně zlobit nebo to přežije. Vrátili jsme se, ve vestibulu stála další paní a dívala se po Lexi. Tak ji zdravím a ptám se: ,,Vy ji chcete, že jo?´´ A ona, že ano, že jela přímo pro ni. V tom okamžiku bylo rozhodnuto. Jeli jsme domů. I s Lexinkou. Do toho mi volá Pepa: ,,Tak co?´´ Říkám, že jedeme domů, i se psem. Ještě dnes slyším to jeho: ,,Tys to udělala, tys to vážně udělala?´´ Ale opravdu se nezlobil a když viděl Lexi v reálu, bylo po bouřce úplně. Jinak s Lenýskem to doma, přes jeho počáteční zklidňování Lexi, probíhalo v klidu, dokonce ji sám provokoval ke hře. Na to, jak je Lexi divoká, vždycky sebou plácla k němu dolů a nechala si okusovat packu, sem tam po něm hrábla, ale pořád dávala pozor, aby mu neublížila.
Lenýskovi bylo 14 let, v květnu to bude rok, co nám odešel. Na Lexince naštěstí ta ztráta nebyla nijak znát. A já byla neskutečně vděčná, že ji mám.
Dostala samozřejmě výcvik a dnes spolu pomáháme s výcvikem jiných pejsků. Sice jen tak, ale hrozně ráda bych se výcviku psů věnovala profesně. Psi mě prostě baví. Lexi mě baví.
Srdečně zdravíme! 
Monika a Lexi
Fotky Lexi v novém domově najdete ZDE.