AARES

O Aareskovi mi prve řekl přítel, který objevil inzerát od Alči (Leopard v nouzi) a protože ji znám, zeptala jsem se jí nejen na tuto rasu, ale i na to, co o pejskovi ví.

Také jsem ihned zavolala chovatelce Míše a zjistila co a jak. V neposlední řadě jsme si na internetu našli informace o leopardích psech a pečlivě jsme to promýšleli, zatímco jsme čekali na další informace od Míši.
Bohužel jsem se do dvou dnů dozvěděla, že si to majitelka Aareska rozmyslela a že nám ho nedá. Byla jsem z toho moc smutná – už jsem se na něj těšila, ale na druhou stranu jsem si říkala, že se snad bude mít dobře. Pomalu jsem přemýšlela o jiném pejskovi.
Ale za pár dní mi Alča řekla, pro někoho špatnou, pro mě překvapivou ale dobrou zprávu – Aaresek opět hledá nový domov. Nelenila jsem ani chvilku a opět kontaktovala Míšu. Tentokrát to dostalo mnohem lepší a nečekaně rychlý spád . Požádala jsem, zda by bylo možné Aareska od majitelky vyzvednout a že bych si pro něj dojela k Míše. Bála jsem se, aby si to zas majitelka nerozmyslela a my nejeli zbytečně. To by bylo další velké zklamání. Míša mi sama nabídla, že by radši Aareska přivezla osobně ke mně, že by to pro něj bylo jednodušší.
Nakonec jsme maličko využili toho, že jiná Míša (majitelka leoparda Rhetta a leopardí slečny Desiree – sestra Aareska) jela 6. května do Radslavic na závody a tak jsme se domluvily, že se sejdeme ve Velkém Meziříčí a že mi tam Aareska přiveze.
To ráno jsem nemohla dospat a na smluveném místě jsem čekala o chvíli dříve. Můžu Vám říct, že jsem byla pořádně nervózní z toho, jak naše setkání asi bude probíhat. Přála jsem si, abychom si vzájemně padli do oka a tím to bylo pro Aareska co nejjednodušší.
Najednou přijíždí auto, vystupuje Míša, pustí Aareska… A on? A jak ke mně došli tak skočil na mě. V tu chvíli to ze mě trochu spadlo. Sedly jsme si s Míšou na kafčo, kde mi řekla hodně důležitých informací, za což ji moc děkuji. Bohužel Míša spěchala, tak jsme to musely zvládnout rychle. Dostala jsem ještě Aareskovo výbavičku a koupila jsem od Míši granule. Rozloučila jsem se s ní a šli jsme se před dalším cestováním projít.
Do auta šel bez problémů a celou cestu se choval moc vzorně, čímž mě velice potěšil. Doma nás už netrpělivě vyhlížel páníček a Aareska teda čekalo další seznamování. I to proběhlo naprosto přátelsky, bez jakýkoliv problémů a tak jsme šli Aareskovi ukázat jeho nový domov. Když Aaresek vše pečlivě prozkoumal, nabaštil se, šli jsme na první procházku, poté ulehl do pelíšku a první noc strávil s námi v bytě.
Druhou noc jsme ho zkusili dát už ven. Tam trošku smutnil, párkrát jsme za ním zašli, abychom ho ujistili, že jsme ho neopustili, že jsme mu na blízku. To ho zřejmě uklidnilo a další noc venku zvládl úplně v pohodě.
Aaresek je velmi učenlivý a my jsme moc rádi, že ho máme – za což bychom rádi poděkovali Alče od Sannyho a Faraa, která nám o něm řekla a prožívala s námi dny, kdy jsme ho trošku složitě získávali. Také chovatelce Míše, která to zprostředkovala a odpověděla na spoustu mých otázek a v neposlední řadě i druhé Míše, nejen za to, že mi ho dovezla, ale i za důležité rady a nápady. Každý den se náš vztah s Aareskem trošku upevňuje, když prožíváme zas něco nového. Jako každý leopard miluje dlouhé procházky a máme v okolí krásnou přírodu, užíváme si jich plnými doušky. Také požírá kdejaké klacky – tedy spíš klády :o) Pro ně je ochoten vlézt i do vody – nejdříve vždy jen po bříško, ale 12. 5. pro něj poprvé i doplaval. Stihl už projevit své honácké sklony – při procházce mi utekl na pastvu a začal nahánět stádo krav. Nepřestal, dokud je neměl všechny pěkně pohromadě. To byl také den, kdy jsem ho slyšela poprvé štěkat :o)
O Aareskovi budu pravidelně informovat ;-). Jinak doufám že u nás bude šťastný a se mu u nás bude líbit.

Dana Vidláková

Fotky Aareska najdete ZDE.

8. prosince 2007 se Aares ztratil :,o(

28. června 2009 se v naší knize návštěv objevil vzkaz od Hanky K. s odkazem na nalezeného pejska v Havlíčkově Brodě. Hance se zdálo, že by se mohlo jednat o leoparda. Koukla jsem na odkaz, přečetla si, že pejsek má tetovací číslo 603 a odpověděla jsem, že se nemůže jednat o leoparda, protože ti tak vysoké číslo ještě nemají.

28. července 2009 mi tentýž odkaz poslala kamarádka Diana. Má odpověď byla stejná, jenže ji neuspokojila, ptala se mě, co to teda je za plemeno. A já že nejspíš kříženec labradora a pitbula. Pak přišla osudová otázka od Diany: "Jooo a ti se tetují?" "Sakra, to mě nenapadlo", zněla má odpověď a zadívala jsem se znovu na psa v útulku. Pak jsem si vzpomněla na Aarese. Protože jsem měla "na drátě" Ilču od Jacka, napsala jsem jí, co si myslí o tom, že by to byl Aaresek. Za chvíli mi přišla odpověď, že to vypadá na Aareska. Ihned jsem kontaktovala chovatelku, kamarádku Míšu a útulek. Za chvíli zazvonil telefon - Míša... nevím, zda jsem stihla říct ahoj a už jsem slyšela "to je stopro Aaresek! Tys ho našla, to je neuvěřitelný!" Seděla jsem u počítače a nemohla tomu sama uvěřit.

29. července 2009 přišla odpověď z útulku:

"Dobrý den,
posílám Vám ještě pár fotek tohoto pejska.
Nikdo z nás, ani veterináři, nedokázal říct, co to je za plemeno.
Leopardí nás tedy nenapadl, ale myslím, že by se mohlo jednat o pejska, o kterém se zmiňujete.Do útulku se dostal 1.6. 2009, byl odchycen v obci Termesivy. Už se podařilo ho umístit u nových lidí, kteří jsou samozřejmě seznámeni s tím, že se může přihlásit původní majitel. Tetovací číslo bylo nejasné, ale v každém případě trojmístné, už se znovu podívat nemohu.
S pozdravem Rippelová"

Zároveň do útulku volala chovatelka Miška a požádala paní Rippelovou, aby novým majitelům předala kontakt na ni, že by s nima byla ráda v kontaktu. Majitelé se Mišce ozvali hned druhý den!!!