JACK

Předem mého povídání chci poděkovat Alence. Nebýt jí tak bych toto povídání o Jackovi nepsala.

Mě a Alenku krom lásky ke psům spojuje ještě jeden koníček a to je láska k autům.Díky autům jsem se seznámila se Sannym a Faraem. Jsou úžasní a hned při prvním setkání mě okouzlili. Hned, jak jsem uviděla foto Jacka, tak jsem se do něj úplně zamilovala. Když se mi pak Alenka svěřovala s jeho smutným osudem, bylo mi ho moc líto a cítila jsem touhu mu pomoci.Bydlím na vesnici ve velkém domě se zahradou, vedle domu pole.No ideální místo pro psa.I když už jednoho pejska mám –labradora Agira, stejně jsem dlouho toužila ještě po jednom.No a tak jsem zapojila svůj šarm a začala přemlouvat manželaJ.Nebylo to jednoduché ale nakonec podlehl.
Slovo dalo slovo a brzy byl na světě plán, kdy a kde si Jacka převezmu.V sobotu 15.dubna jsme obě jely na akci do Příbrami.Nedočkavě jsem na místě čekala. Ani jsem sama nechápala, proč jsem byla nervózní a pohrávala jsem si s obojkem a vodítkem, které jsem po cestě koupila. Jakmile Alča přijela, přišla s Jackem ke mně. Byl pohublý a smutný, takový bez života. Přesto však byl nádherný. Během dne jsme se na akci trošku poznávali a pak jsem Jacka naložila do auta a s manželem jsme se vydali na cestu domů.Cestou jsme dvakrát zastavili, aby se mohl Jack vyvenčit, ale tomu se ani z auta nechtělo.Jako by se bál, že ho tam někde necháme. Domů jsme přijeli až za tmy. Ani tady se mu z auta nechtělo. Pomalinku jsme ho seznámili s novým domovem. A protože už bylo pozdě, šli jsme plni dojmů spát. Jack kňučel, až to manžel nevydržel a první noc strávili spolu v posteliJ Následující dny se Jack seznamoval s okolím, ale také s Agirem, naší kočkou a hlavně s pětiletým synem Lukáškem.Vše proběhlo v klidu. Hlavně seznamování s Lukym mě chytlo za srdíčko. Tiše jsem sledovala, jak si před něj Jack způsobně sedl, přičemž si se stojícím Lukym koukali do očí, pak se pomalinku natahoval k němu a něžně ho olízl.
Každým dnem byl Jack trošku veselejší, rozvernější a šťastnější. Nehnul se ode mě. Hlídal mě úplně všude. Asi po týdnu se otrkal a začal divočit. Škubal boty, trhal záclonu, stahoval prádlo ze šňůry…. Taky se naučil otevírat dveře…. No a jednou si v naší kuchyni udělal hostinu a pozval i Agirka. Sežrali nám celé upečené kuře a buchty. Ale jako čistotní pejsci po sobě nenechali ani drobečekJ Od té doby musím zamykat. Ale jinak je to miláček. Je na něm vidět jak je šťasný. Ještě aby ne. Bydlí ve velkém rodinném domě se zahradou, vedle domu jsou pole a pole a nic než pole. Asi jeden kilometr máme Nové Mlýny-což jsou velká jezera. Na dnešní procházce jsem učinila rozhodnutí, že si koupím kolo. Doufám, že se to Jackovi bude líbit a mě takyJ. Chodíme na procházky a lítáme po polích.Někdy jdeme jen spolu (abych se mu mohla věnovat), jindy vezmeme i Agira – nejlepší je, když jde s námi i manžel.To se vyzbrojíme baťohem s piškotkama a jde seJ Jen s tím posloucháním to není zrovna růžové. Ale to se zvládne.Je chytrý a na cvičáku nám jistě pomůžou.Tak nám držte pěsti ať nám to jde. A jedno vím jistě, i kdyby mu to moc nešlo, tak já se Jacka nikdy nevzdám!!!

 
Ilona Borýsková

Fotky Jacka z nového domova najdete tady: http://zabuska.rajce.idnes.cz/Jack/ Pozn. č. 17-23 jsou ihned po příchodu Jacka. Zbytek jsou fotky novější.
Fotky Jacka, když byl u nás, najdete tady: http://aljaskailona.rajce.idnes.cz/Prechodny_azyl/